slátanina

14. října 2014 v 15:36 | Miss No Strong |  diary

To jsem to dopracovala.
Dnešní doktoři se projevují tak, že se vás zeptají, kde vás bolí a když to přiblížite, zmáčknou vám to tak, že jim málem vykopnete zuby (nebo protézu, záleží na tom).
Celá noha mi smrdí po octu a nehorázně bolí.
Co víc si přát.

Dobrá věc na tom je, že můžu zůstat zabalená v peřinách docela dost dlouho (dneska je započítáno téměř 12 hodin spánku) s Bouem kolem krku nebo na hlavě. Podle toho, jakou má náladu.
Taky mám víc času doučit se na písemky, na které prostě musím dojíždět, protože někteří učitelé velmi neradi dávají náhradní termíny a radši posílají studenty ke komisionálním zkouškám jako neklasifikované.
(To, že asi budu moct jezdit výtahem je bonus k dobru. Moc schodů a skříplý sval na lýtku - teda asi - je totiž celkem špatná kombinace.)
So yeah.

Je kinda amazing, když vám někdo přiveze večeři, i když jste už večeřeli. (Pak se z toho stane docela dobrá snídaně.)
Nevím, jestli se mám cítit špatně nebo něco. Připadám si strašně divně, když si vzpomenu na někoho, kdo popisuje, jak se po několika měsících pořád ještě s někým vodí za ruce a dávají si nesmělé polibky...
Kdežto já s Froušem... já nevím, někdy není čas s něhou ztrácet čas, jestli mi rozumíte. Někdy je prostě dobře, když mě drsně uchopí za vlasy a trhne jimi. Když stiskne můj ret mezi zuby. Když se mě dotýká tak, že mám chuť křičet, ať s tím do háje nikdy nepřestává, protože se nemůžu nabažit, jak mi dlaněmi přejíždí po těle a všechno je příliš intenzivní a já mám pocit, že zaručeně musím vybouchnout. Ale i když to hrozí, nemíním se uklidnit a ani nechci, aby se uklidňoval on, protože když slyším jeho zrychlený dech... bylo by prostě nefér chtít, abychom se uklidnili, ne?
Dost detailů z mého života.

Konečně vyšel další díl TWD. Ano! Můj život získal smysl.
Teď vážně.
To intro je úplně úžasné. Nechápu lidi, kteří to vždycky přeskakují. Já se v tom vyloženě vyžívám, zvlášť v TWD. Anyway, strašně se mi líbí, že se to každé 2 série mění. Tvůrci jsou boží.
Jinak je úvod páté série lehce nechutný a taky lehce dojemný. Tyhle dva pocity k sobě moc nejdou, ale v TWD je možné všechno.
A Carol... ano, Carol, u které jsem si myslela, že umře už v první sérii, je těžce badass a tenhle její vývoj se mi totálně líbí.
Dál nic spoilerovat nebudu, kdyby se náhodou našel někdo, kdo TWD sleduje. Ale strašně se na tuhle sérii těším.
Sledujete The Walking Dead? (Prosím, neříkejte, že sledujete Živí mrtví, nebo mi slezou vlasy.)

Taky jsem dočetla Hledání Aljašky. Zase jsem se nechala ovlivnit hromadnými názory, jak je ta knížka skvělá, ale pravdou je, že mě to moc neoslnilo. Víc se mi líbí Hvězdy nám nepřály. Jakože ano... John Green se znovu snaží s námi pohnout skrz smrt jedné z hlavních hrdinů, ale dá se to předpokládat, věděla jsem to asi po prvních padesáti stranách, že zrovna ona umře. A... nevím, ale nepřijde mi to nějak extra úžasné. Dost se mi ale líbily ty poslední slova mrtvých a je tam pár citátů, které by se daly použít třeba jako epitaf nebo tak.
Četli jste Aljašku? Líbí se vám?

(Vím, že by se z posledních dvou témat dal udělat samostatný článek.. ale byly by to tři krátké články, tak jsem udělala jeden delší. Shit happens.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 necroparanoia | E-mail | Web | 14. října 2014 v 17:51 | Reagovat

Ano! Ano! Sleduju Walking Dead! :D a překlad Živí Mrtví mi přijde lehce zvláštní :D Jo, pamatuju jak jsem měla zvrtlej kotník a doktor mi jím začal kvrdlat do všech stran se slovy "a tady to bolí? A takhle taky?" měla jsem sto chutí zařvat "doprdele kurva všude to bolí" :D

2 sarush ef | Web | 14. října 2014 v 20:14 | Reagovat

Tak ať je to brzo dobrý :)

3 Ang | Web | 14. října 2014 v 20:38 | Reagovat

The Fault In Our Stars byla - alespoň v českým překladu - strašná knížka. No offense.
Hodně štěstí noze.

4 Miss No Strong | E-mail | Web | 14. října 2014 v 21:11 | Reagovat

[2]:, [3]: Děkuju.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama