Prosinec 2013

Pewdiepie's dance

29. prosince 2013 v 16:41 | Miss No Strong

Tenhle frája mě vždycky dokáže tak šíleně rozesmát! :D
Doporučuju na zaplašení špatné nebo jakékoliv negativní nálady.
(Asi bych se smála jinak, kdybych tu hru měla hrát já.)

29.12.

29. prosince 2013 v 16:37 | Miss No Strong |  diary
Ahoj.
Omlouvám se za svoji delší neaktivitu, ale měla jsem problémy s počítačem a k jinému jsem se nedostala.

Blíží se závěr roku 2013. O přítomnosti Vánoc už upomíná jen stomeček stojící v obyváku, který stále tak charakteristicky voní. Jste spokojeni s Vánocemi? Upřímně: Kdyby v televizi nehrály pohádky, nepekly se perníky a nezdobil stromeček, to, že jsou Vánoce, bych ani nepostřehla. Jestli za to mohlo počasí nebo něco jiného, nevím. Každopádně jsem s Vánocemi spokojená. Můj šatník je po nadílce ještě víc na rozpadnutí, knihovna těžší o další dvě knihy, srdíčko potěšeno čtečkou... jen mě mrzí, že jsem nenašla nové struny. Ale tak... život není továrna na splněná přání.

Za 2 dny je Silvestr, což pro mě představovalo neuvěřitelného strašáka, jelikož jsem nevěděla, kde ho budu trávit. Předloni jsem ještě byla u babičky, loni jsem ho trávila s ex a letos... byl to jeden velký otazník. Nakonec jsem se domluvila s kamarádkou, že budu u ní. Uděláme si takovou soukromou "house party" a kdybychom se náhodou nudily, vyrazíme do ulic.

Zrovna včera dostal kamarád dost ujetý nápad a to je "souboj ve strip pokeru". Jo jasně. Poker jsem uměla hrát.... no, už to bude dýl. Každopádně... kývla jsem :D Hlavně proto, že na 85% to nevyjde a na 10% na to zapomene :D (a taky proto...sakra, chci z něho dostat co největší množství oblečení :3) Pořád je tu ovšem 5%, takže trénuju. A i když to padne, trocha tréninku neuškodí.

Mám celkem zkaženou náladu z informace, kterou mi podala kámoška. Nelíbí se mi, že si se mnou někdo zahrává. Nemám ráda, když někdo hraje na dvě strany, kdy jedna z těch stran jsem já (ironie: dělám úplně to sám). Tohle mu nevyjde. Nezná mě tak, jak si myslí.

18.12.

18. prosince 2013 v 21:12 | Miss No Strong |  diary
Paradox posledních dnů.
Už jen proto, že nemám ponětí o čase a pletou se mi dny jeden přes druhý. Zmatek.
Kontrast úplně zkažený včerejšek x "vydařený" dnešek.
Proč je "vydařený"? Pořád mě straší myšlenky.

Neustále mi zní v hlavě věta: ,,Chlast je moje děvka." Nechápu proč, nevidím s tím žádnou souvislost. Ten hlas je mužský, zdrcený, ironický. Blázním?

14.12.

14. prosince 2013 v 18:10 | Miss No Strong |  diary
Nepřestává mi hlava stát nad tím, že popularita se dnes měří počtem "lajků" na "fejsbůku", v horším případě počtem sledujících na ask.fm. Kam tohle všechno spěje? Já vám to řeknu. Do hajzlu. Dávám tomu tak 2-3 generace. než pro děcka nebude vůbec existovat realita a naopak budou za realitu považovat internet a všechno s ním spojené. Jestli to tak dopadne, stěhuju se na Mars nebo tak někam.

Měla jsem dneska dokonalý plán dne, chtěla jsem postoupit s učením, ale zasekla jsem se už na bodu 2. Ale já za to nemůžu, ten film byl prostě moc dlouhý, kdo to mohl vědět (ok, možná já, když je to po kliknutí na film jasně vidět).

Btw. viděli jste "Počátek"? Dost dobrý film, i když poněkud dlouhý a chce to se soustředit, aby se do něj člověk nezamotal. Možná ta délka mě tak odrazovala po dobu více než 2 let.

Včera byl ples fajn. Až na to, že jsem zjistila, že se mezi měšťákama necítím zrovna příjemně. Chci říct - vkus a způsoby, jak se pobavit, máme odlišné. Díky bohu za vesické hospůdky a malé bary. Aspoň se pak necítím jak kachně mezi labutěma.

Už se těším, až všichni vypadnou z domu, já si sednu ke stolu s dekou a nějakým teplým nápojem typu čaj, kakao nebo kafe a budu si číst nebo sledovat další film, popřípadě seriál. (Ne, nejsem ten typ, co potřebuje každý den víkendu přítomnost lidí, alkoholu a s tím spojené zábavy.)

Krásný víkend všem.

9.12.

9. prosince 2013 v 21:49 | Miss No Strong |  diary
Boj mezi osobami ve mně.
Jedno chce to a druhé úplně něco jiného.
Kdo si zaslouží vyhovět?
Ta, která je se mnou tak dlouho a všechno je s ní snažší?
Nebo ta, při které se chovám a cítím se jako člověk?
Ta, díky které nic necítím?
Ta, díky které mi bylo tolikrát ubližováno?
Je jasné, že obě to být nemůžou. Buď přijde někdo třetí nebo se prostě budu muset mezi jednou z nich rozhodnout.

Sádru mám dole. Ještě pořád mám na těch nehtech černý lak a nechce se mi to odlakovávat.
Konečně mám chuť i k něčemu normálnímu, něco dělat, dokonce se i učit. Osvobozující pocit, i když moje ruka vypadá jako had, který si svléká kůži.
Nemůžu se dočkat, až si zahraju na kytaru.


Kolem a dokola

6. prosince 2013 v 23:06 | Miss No Strong |  diary
Za okny znějící silný vítr.
Orkán sužující státy severní Evropy.
Pořád dokola čtu knížku popisující dva nemocné uvězněné v lásce a jejich následnou bolest.
Pořád dokola čtu Máj.
Pořád dokola čtu jeho blog, na který už si ani nevzpomene.
Pořád dokola přemýšlím nad všemi "proč", která mě kdy napadla. Proč lidi dopadne tak zákeřná nemoc jako rakovina? Proč se o lidi projeví největší zájem, až když se jim něco špatného stane? Proč lidi prostě NEUMÍ ukázat náklonnnost jen tak, když o nic závažného nejde? Proč milovaná osoba dokáže zradit tak, až toho druhého úplně změní nebo odsoudí k věčnému zatracení/smrti? Proč jsem neviděla důležité věci, když jsem měla? Proč na něj nemůžu zapomenout a pořád sním o tom, že jednou, kdykoliv, budeme spolu? Proč nevím, co chci? Proč se v sobě ještě stále vůbec nevyznám?

Jediný, kdo mě miluje, je moje kočka. A já miluju ji. Protože láska mezi člověkem a zvířetem je nejčistší.

Slabá chvilka - zájem o druhé. Proč? Nejsou mi všechny starosti, radosti a lidé samotní jedno? Jen hra s vlastní myslí...

Vlasy padající přes obličej,
unavená na nejvyšší míru,
bolest sužující tělo i nitro,
s touhou o zastavení toho všeho.

Myšlenky zběsile uhánějící myslí,
před očima vidí jeho tvář,
strach vlastně ze všeho a všech,
nepochopení/pochopení, zapomnění/přítomnost,samota/zaklíněná v davu.

Co chceš?
Ideální život.


,,A jestliže jsem vůlí svou
nejednal tak, proč smrtí
zlou
časne i věčně hynu? -

Časně i věčně? - věcně - čas -"
- Vilém, Máj, K.H.Mácha

2.12.

2. prosince 2013 v 20:19 | Miss No Strong |  diary
Mám toho tak akorát.
Absolutní katastrofa.

Nejlepší věcí za dlouhou dobu byl včerejší svařák při rozsvěcení vánočního stromku. Smutné.
Stále mám sádru... a asi ji ještě nějakou chvilku i mít budu. Je to hodně divné, ale i přesto mě prst pořád bolí. A to prý v pátek na kontrolu. Vůbec není příští týden ples a vůbec nepotřebuju dohánět věci do školy, v pohodě. No stress, klidně budu mít sádru místo 3 týdnů třeba 6. O nic nejde přece.

Zblázním se z toho... z tolika dohánění ve škole se určitě zblázním. Začíná prosinec. To znamená, že za měsíc a kousek se budou uzavírat pololetní známky a budu to muset mít všechno dopsané a splněné, jinak budou samá n-ka. Mám takový pocit, že mi hlava vyletí do vzduchu.

Cítím se absolutně nepoužitelná. Poslední dobou špatně spím a snažím se to svádět na měnící se počasí. Tím, jak nemůžu dělat nic (pomáhat doma, psát...), jsem absolutně znechucená, nejradši bych ležela zachumlaná v posteli a dělala, že neexistuju. Ne že bych chodila ráda za normálních okolností do školy, ale teď, když tam jenom sedím, tupě čumím a snažím se vnímat, je mi to úplně odporné. Nikdy se mi nestalo, že bych tam tak šíleně nechtěla.

Mamka má dneska narozeniny. Nestihla jsem jí ani nic koupit a je mi totálně trapně. Doufám, že se nebude zlobit, když jí popřeju dneska a nějaký dárek přinesu až zítra.

Chce to změnu... a rychle.

Voleyball player, bitch.

P.S.: Zdá se mi to, nebo blog zase blbne?