Srpen 2013

0.4

28. srpna 2013 v 15:05 | Miss No Strong |  Nothing
Seděl jsem v obýváku na gauči a slyšel, jak se celý svět hroutí. Letmo jsem se podíval ven a viděl tu nepředstavitelnou bouři, silný vítr, který lámal stromy. To zemětřesení, které otřásalo i mým příbytkem. Přímo před mými okny se vysoká budova řítila k zemi. Měl jsem strach. Za chvíli to přijde až ke mně. Šel slyšet křik lidí tam venku, kteří neměli kam jít. Přikryl jsem si dlaněmi uši a schoval hlavu mezi kolena. Do očí se mi začaly drát slzy. Je konec všeho. A já tu sedím sám.. úplně sám. Zvedl jsem hlavu a očima zalétl k fotkám nad prádelníkem. Fotka s rodiči, s kamarády na maturiťáku, z dovolené, z Anglie. Před očima jsem si promítal celý můj život a uvědomoval jsem si, že ještě nechci, aby to všechno skončilo. A už vůbec ne takhle.

Další otřes. Otřel jsem si slzy a tupě zíral do zdi. Zvedl jsem se a šel si pro černou fixu. Musela po mně být nějaká památka, i když už to asi bylo jedno.
ŽIL JSEM ZDE. MIKE DUNCAN - napsal jsem na zeď. Znovu jsem se posadil. Chtěl jsem se všem za všechno omluvit, ale došlo mi, že už to stihnu jen těžko. Ten pocit, že konec světa prožívám sám, byl pěkně na hovno. V kapse mě tlačil mobil. Vyndal jsem ho a podíval se na display. Minimum signálu. Ale musel jsem to zkusit. Stiskl jsem tlačítko a poslouchal vyzváněcí tón.
,,Haló?" ozvalo se ve sluchátku. Slzy mi nekontrolovatelně tekly po tváři, venku skučel vítr, padaly budovy, umíraly lidé... nikdo mi nevymluví, že tohle je konec. Měl jsem sucho v ústech.
,,Mami? Chtěl jsem vás jenom slyšet, naposledy," řekl jsem do telefonu. Tu napjatou atmosféru jsem cítil až u mě v bytě.
,,Chtěl bych, aby mě slyšel i táta."
Po pár chvílích se ozvalo: ,,Slyšíme tě, oba."
,,Strašně mě mrzí, co jsem udělal. Nikdy jsem vám nechtěl ublížit. Měl jsem to udělat už dřív,ale... omlouvám se." Povzdechl jsem. ,,Mám vás strašně rád. Oba."
Táta smutně odpověděl: ,,I my tě máme rádi, Miku."
Vzlykl jsem. ,,Tak moc se bojím..."
Brečel jsem jak malé dítě s telefonem stále u ucha a poslouchal, jak maminka pláče a táta hlasitě oddechuje.

Album!

27. srpna 2013 v 18:37 | Miss No Strong
Jop, je to tady, je to tadyyy. I když na internetu bylo dostupné už asi.. uff.. nevím, snad i v pátek? Možná ještě dřív..
Trpělivě jsem čekala až dodnes, kdy je oficiální datum.
I když se to nemá a album bych si měla koupit, prostě jsem ho vyhledala na youtube.
A je to bomba :) Spousta lidí nadává na pomalé bubny a kopírování Metallicy.
FUCKIN' BITCHES!
Arin sakra dokáže bubnovat skvěle. Tohle je prostě odlišný styl než a7x doteď hráli, understand asshole?! Navíc, Matt sám říkal, že pobírali inspirace od Metallicy, ale podle mě do každé písničky dali kus toho Avenged Sevenfold stylu, takže se o žádném kopírování fakt nedá mluvit.
Fans like my grammy. Really. Stupid motherfuckers.
Přejděme k věci :)

Ptáš se proč?

27. srpna 2013 v 18:28 | Miss No Strong |  diary
Tak jsem si projížděla staré věci a došlo mi pár věcí.

Chtěla bych jedné osobě říct, že mi na ní pořád moc záleží. Ale neudělám to.
Proč? Snad z respektu sama k sobě? Nebo je to arogance? Aaaa, I don't have a shit.

Chtěla bych odpustit jednomu chlapci, protože se jen těžko najde někdo, kdo mi bude rozumět víc než on, i když to porozumění nebylo maximální.
Ale neudělám to!
Proč? Protože já už zkrátka neodpouštím, jelikož si myslím, že nikdo (vůbec nikdo) toho není hoden.

Chtěla bych vrátit čas, zkrátka jen abych napravila některé věci, které jsem.. pokazila je slabé slovo.
Ale neudělám to.
Proč?! Protože čas se zkrátka nedá vrátit.

0.3

27. srpna 2013 v 14:37 | Miss No Strong |  Nothing
Myslela si, že už je po všem. Během hovoru se svými přáteli ale díky svým citlivým uším uslyšela kovový zvuk taseného meče. S narůstajícími obavami se ohlédla. Několik metrů od ní uviděla svého otce. Nevěřícně pozoroval chlapce, který stál vzpřímeně před ním a v nenávistných očích se mu zálibně lesklo. Lila se se strachem rozběhla směrem k nim. Už zdálky ale viděla, jak hoch z cizího kmene vytahuje meč z jejího otce za doprovodu odporného zvuku. Keran bezvládně poklesl s rukou přiloženou k ráně na břiše.
,,Nééé!" křičela Lila a po tvářích se jí začaly koulet slzy.
Vrah se otočil čelem k příbíhající Lile a potěšeně se usmíval. Lila vytáhla z pochvy meč svého bratra. S jekotem ho vrazila nic netušícímu deoňanovi proti hrudi, co nejhlouběji to šlo. Umírající deoňan ji obejmul jednou rukou a rty těsně u ucha zašeptal: ,,Tohle už ti nepomůže, zrádkyně lidu." Přidušeně se zasmál a těžce se nadechl.
,,Je po všem."
Nepříčetná Lila vytáhla meč z jeho hrudi šílenou rychlostí, odhodila ho bokem a vyrazila ke svému otci. Nepřítomně upustila meč a poklekla vedle jeho těla. Ještě žil a sípavě oddechoval.
,,Tati... tati... Mio! Mio, potřebuju tě tady!" volala na léčitelku a tiskla otci ránu.
,,Lilanie," zašeptal ztěžka.
,,Jsem tady, tati. Neboj se, všechno dobře dopadne," vzlykavě utěšovala otce.
Keran přikryl dlaní její ruku.
,,Holčičko moje... vedla sis skvěle," řekl. Lila zakroutila hlavou.
,,Je to všechno moje vina, tatínku. Omlouvám se, tak strašně mě to mrzí," plakala. Otec jí přiložil zakrávacenou dlaň na tvář.
,,Ne, Lilo," promluvil tiše. ,,Sjednotila jsi kmeny. Není se za co omlouvat."
V ten moment přiběhla Mia.
,,Nech mě udělat moji práci, Lilo," pronesla jemně s rukou na jejím rameni.
Lila podložila otci hlavu přikrývkou, kterou přinesla Mia a silně stiskla jeho dlaň. Keran prudce mrkal. Přiběhla Losinda.
,,Kerane, ach Kerane," rozplakala se. ,,To ne," vzdychla, když si položila jeho hlavu na klín.
,,Má drahá," usmál se, i když ho to stálo spoustu úsilí.
,,Mio," oslovil léčitelku. Zvedla hlavu. ,,Přestaň. Je to k ničemu."
,,Ale tati..." začala Lila.
,,Ne, Lilo. Cítím to. Je čas jít," odporoval Keran. Losinda se rozplakala. ,,Neplač, drahá. Znovu se setkám s Cidem. A spolu tam na vás počkáme."
Podíval se do očí své dcery. ,,Lilo, máš v sobě pravou ancheňanskou krev. Nechápu, že jsem neviděl dřív, jaká jsi skvělá bojovnice. Odpusť mi, že jsem v tebe nevěřil."
Lila smutně vrtěla hlavou. ,,Nemám ti co odpouštět, tati."
Keran pozvedl jejich spojené dlaně.
,,Vždycky budu s tebou, Lilo."
Přiložil jejich spojené ruce k jejímu srdci. ,,Tady," řekl. ,,Buď silná."
Lila se slzami v očích přikývla.
Keran se podíval do plačících očí své ženy. ,,Vždycky jsem tě miloval, Losindo. A tímhle to nekončí." Losinda se k němu sklonila a jejich rty splynuly v posledním polibku. Keran chytil svoji dceru a ženu každou jednou rukou.
,,Budu na vás dávat pozor, přísahám," řekl svá poslední slova a víčka mu ztěžkla a pomalu se zavřela.
Losinda i Lilanie propukly v neutišitelný pláč. Lila sklonila hlavu na otcovu hruď a Losinda mu máčela jeho dlouhé, lesklé vlasy. Za sebou uslyšely vzlykot ostatních členů kmene. Začalo pršet. Jako by celý svět plakal spolu s nimi.

Marek Ztracený - Sám

24. srpna 2013 v 22:44 | Miss No Strong
Každé jedno slovo..
Absolutně mě to vystihuje.

Nové songy na obzoru!

23. srpna 2013 v 21:55 | Miss No Strong
Tak už se to blíží :) Za 4 dny je oficiální datum, kdy vyjde album Hail to the king. Celkem mě překvapuje, že písničky z něho se objevují už teď. Snažím se být trpělivá a vyčkat, abych nepředbíhala, ale musím se přiznat, že jednou jsem neodolala. A zbláznila jsem se do toho, okamžitě.

A7X neúnavně jezdí po koncertech a já jenom tiše závidím. Vidět je live je snad můj největší sen. Kéž by to někdy vyšlo.

23.8.

23. srpna 2013 v 21:48 | Miss No Strong |  diary
Dneska jsem přijela po 6 dnech od kamarádky. Myslím, že celkem vyvedený týden, podniklo se kino (skvělý film), in-liny, nákupy.. nemám si na co stěžovat. Možná až na.. ale, čert to vem. Ale konečně jsem se naživo setkala s mým brněnským "bráškou". To mi udělalo radost :)

Nemůžu uvěřit tomu, že příští týden už je poslední prázdninový. Ani jsem si nevšimla, že srpen už je tak daleko. Ale musím uznat, že tohle byly užité prázdniny..možná až moc :D Asi nejlepší za poslední tři roky. A ano, je to jenom tím, že jsem přetrhla pouto se špatnýma lidma.

Nevím proč, ale mám nějaké zvláštní stavy.. asi potřebuju kolo nebo já nevím.

Jsem tak ráda, že jsem doma. Ať říkám cokoliv kdykoliv, miluju svoji rodinu.

Videoclip!

16. srpna 2013 v 16:44 | Miss No Strong
Oh god, oh good! Hail to the king má videoclip! Finallyy! Myslela jsem, že snad ani nebude..
Dneska jsem o tom tak přemýšlela a najednou.. je to tadyy!
Jsem z toho absolutně nadšená :)
A ten videoclip..je luxus :3
Strašně se mi líbí, jak mají všichni nové účasy :) A pokud jsem si dobře všimla, tak Syn už nemá na prstech tetování - nápis Marlboro. A taky trochu jiná hudba, spíš klasický rock. Jde vidět, že opravdu pokračujou i přes to, co se stalo..jen tak dál!

Emigrate - Help me

15. srpna 2013 v 16:59 | Miss No Strong
Richard z Rammsteinů je totiž pořád ještě sexouš :3

Existuješ?

14. srpna 2013 v 23:36 | Miss No Strong |  diary
Pokles nálady. Proč?
Přemýšlím nad spoustou věcí.
Chtěla bych, aby přišel někdo, kdo zlomí moje přesvědčení o tom, že vztahy jsou jenom pohádka a donutil mě znovu věřit. Lidem.. klukům.. chlapům.
Je to rozporuplné. Na jednu stranu chci tohle, na druhou už o něčem takovém nechci ani slyšet.
Snad bych se i smířila s tím, jak to praktikuju teď.
Šlo by to, určitě. City se mi nikam nepletou (zatím)... ale je to opravdu životní hodnota?
Ale.. co mi zbývá?

Podle jakých kritérií umírají lidé? Který zvrhlík o tom sakra rozhoduje?

Obávám se zítřků. Bojím se, že takhle už to bude pořád. Bloudění od ničeho k ničemu, hledání něčeho, v co už ani nevěřím.
Že někdo dokáže být fér a nezradí. A bude mít city. Jako.. opravdové, ne jen vymyšlené. Nepřijde jenom, když bude potřebovat, ale když budu potřebovat i já.

Nikdy už nedám nikomu najevo svoji náklonnost. Nikdy.